Zlo na každý den

Recenze

Dvoudílná publikace (předkládaný I. díl - Zlo na každý den, připravovaný II. díl - Základy stupidologie) navazuje volně na Vzpouru deprivantů z roku 1996.

Velký ohlas, který tehdy Vzpoura deprivantů vyvolala, a požadavek, aby byla opětovně vydána, vedl autory k novému zpracování. Obohatili publikaci o další poznatky a zároveň se pokoušejí najít odpověď na otázku, proč příslušník druhu, který sám sebe pojmenoval Homo sapiens sapiens, někdy s geniální inteligencí dokáže být tak destruktivní, stupidní a iracionální.

Kniha je členěna do tří bloků.

V první části nazvané Lidství neboli normalita a optimalita osobnosti, se čtenář mj. seznámí s bio-psycho-sociálním modelem člověka, s principy evoluční psychologie - pro pochopení vývojových dějin našeho druhu (historické vysvětlení základních typů našeho chování, stavba, činnost a funkce mozku, jako prostředníka mezi evoluční minulostí a kulturní přítomností). Zde možná čtenáře překvapí, že „naše moderní hlavy hostí mysl ze starší doby kamenné", z čehož vyplývá nepřipravenost lidského rodu na určité nové situace.Také kulturní vlivy mění stavbu i činnost mozku. Mohou být stejně tvůrcem normality, jako tvůrcem patologických forem chování, například násilností. Autoři věnují v tomto bloku rovněž pozornost vztahu rodičů k nenarozenému dítěti, vztahu během jeho dalšího života, vazbě mezi matkou a dítětem. (Na základě této vazby se odvíjí citový život dítěte a také schopnost rozlišovat dobré od zlého).

Druhý blok je označen Destruktivita neboli schopnost ničit. Destruktivita je zde vnímána jako obecná vlastnost života. Patologická destruktivita je však jedním ze znaků chování deprivantů. Má nejrůznější projevy. Je to například známé sprejerství, pustošení parků, ničení soch, ale také závislost na drogách, úmyslné ničení životního prostředí, mučení dítěte, nenávist a použití násilí proti odlišným menšinám apod. Při této příležitosti autoři upozorňují na zneužití pojmu „svoboda", na rozdíl mezi agresí (je součástí fyziologického chování jedince) a patologickou agresí, jejímž smyslem je něco poškodit, někomu ublížit nebo jej zabít. Na agresivitě a násilném chování se podílí dědičnost i vliv prostředí. (Vyšší výskyt poruch chování je zaznamenán u dětí, jejichž matky kouřily během těhotenství nebo jejichž rodiče byli závislí na alkoholu apod.) Pozornost je věnována také poruchám osobnosti (v rozvinutých průmyslových zemích až 11 % populace). Nebezpeční jsou ti, kteří mají antisociální poruchu. Základním sociálním a zdravotním problémem je rodinná patologie (násilí v rodině, zneužívání dětí). Do této části je zahrnuta také šikana - svévolné emoční nebo fyzické ohrožování jedince druhou osobou. Týká se dětí i dospělých. Drogy a alkohol se často kombinují s násilným chováním. Zvláštní upozornění se týká negativního vlivu „televizního násilí" na děti a mladou populaci. Stejně negativní dopad má například dlouhodobý poslech soudobé populární hudby typu gansta rap, haevy metal, death metal, funeral rock, které se zabývají smrtí, sexualitou, drogami a násilím. Autoři upozorňují, že jsou proti cenzuře, ale jsou znepokojeni projevy sociální patologie na televizních obrazovkách, v kinech i na koncertech pop hudby. V této části je také věnována pozornost riziku sebevražd v populaci. Sebevraždy mladých lidí jsou ve statistickém vztahu s nezaměstnaností.

Třetí část je nazvána Odolnost. Vědci stále hledají odpověď na otázku, proč jsou někteří jedinci proti nepříznivým vlivům a stresům odolní, jiní jim podléhají - odolní nejsou.

Jsou však známé faktory, které odolnost jedince kladně ovlivňují A ty by měli znát nejen rodiče, ale všichni, kteří odpovídají za jiné. (Mimo příznivé vlivy prostředí - jako je mj. hluboký vztah alespoň k jednomu z rodičů, další pečující o dítě mimo rodiče, jasná pravidla chování, schopnost pomáhat, jsou zde ještě individuální vlastnosti - energie dítěte, jeho schopnost zvládat problémy, schopnost spolupracovat s druhými, ale také sebeúcta, intelektové schopnosti a tvořivost.)

Publikace je doplněna podrobnými vysvětlujícími poznámkami, které obohacují předkládaný text z mnoha vědních oborů. Čtenář si zcela bezděčně rozšíří své vzdělání po stránce medicínské, sociologické, psychiatrické, historické, biologické i právní. Seznam literatury uvádí všechny užité zdroje. Zaujmou také dokumentaristicky laděné fotografie Lubomíra Kotka.

Kniha, která vychází z poznatků mnoha oborů, je přes svou náročnost určená široké veřejnosti. Určitě se nejedná o zábavnou a jednoduchou literaturu. Ale jak sami autoři uvádějí, lidská povaha ani vztahy mezi lidmi nejsou jednoduché a většinou ani zábavné. Skutečnosti zde uvedené však vedou k zamyšlení. Odměnou může být lepší pochopení okolního světa ve kterém žijeme, možná, že i lepší pochopení sebe samého. A možná, že i jednou z cest k odstraňování zla na každý den...

MUDr. Olga Wildová

Recenze

Kniha, o které se mluví

V roce 1996 vydali neuropatolog František Koukolík (1941) a psychiatrička Jana Drtilová (1940) knihu Vzpoura deprivantů. Pokusili se v ní objasnit příčiny iracionálního a destruktivního chování mnoha lidí. Po mimořádném ohlasu se k tématu vracejí v dvoudílném Životu s deprivanty, kde své závěry prohlubují, inovují i korigují v souladu s nejnovějšími poznatky. Na pultech je první svazek: Zlo na každý den. Autorská dvojice nejprve podrobně rozebírá normální osoby - z hlediska rodiny, psychologie, kultury, genetiky. Pak vyděluje „ty druhé" a pouští do popisu destruktivity neboli schopnosti ničit. Není to svazek pro letmé čtení, nýbrž pro ty, kdo se chtějí dozvídat a problémy promýšlet. Na 4. kvartál je ohlášen díl druhý - Základy stupidologie. Máme se na co těšit.

Karel Pacner